Její hlas je zkázou...

Oceán ukazuje spoustu tváří, někdy je poklidný, jindy zase bouřlivý jako ničivá bouře. Ale také skrývá tajemství, které může ničit lidské životy. I on potřebuje něco, co bude udržovat jeho existenci, a k tomu mu dopomáhají sirény. Dívky, které svým hlasem i krásou lákají člověka do záhuby…

Před osmdesáti lety Kahlen plula se svou rodinou na lodi, kterou pohltily vlny. Všichni až na ni zemřeli, možná i ona jistým způsobem zemřela, ztratila svou lidskost, avšak namísto toho ji oceán proměnil ve svou služebnici. Sto let služby, za kterou ji oceán obdařil nebezpečnou krásou a její hlas změnil v nástroj smrti. Její zpěv přilákal do vod oceánu mnoho nevinných neznámých.

Od té doby byla Kahlen nucena potopit spoustu lodí, i když se jí příčilo zmařit jediný život. O každé své oběti si vede zápisky, jejich tváře ji pronásledují ve snech i za denního světla, ale nic nemůže změnit to, čím se musela stát. Smrt nebo život. Vybrala si život, i když všichni její blízcí zahynuli, vybrala si tenhle způsob otroctví.

Být sirénou znamená žít osamoceně, žít v pohybu bez pevného zázemí a v přítomnosti člověka nevydat ani jedinou hlásku, protože by ho odsoudila ke smrti. Avšak oceán ji přisoudil sestry sirény, s nimiž si je velice blízká. Ony si užívají výhod, které jim stoletá krása a nesmrtelnost přináší, zatímco Kahlen odpočítává dny, kdy jí bude navrácena lidskost a ona zapomene na vše, co za ta léta musela způsobit.

Jednoho dne se ale seznámí s Akinlim, klukem, který je bezprostřední, přátelský a pro Kahlen něčím zajímavým. Jenže pravidla oceánu nedovolují, aby se siréna stýkala s člověkem, natož aby se zamilovala. Musí Akinliho pustit, ale co když nechce?

Hodnocení: 89%

celou recenzi najdete na blogu Neoluxoru