Recenze - Na Freuda já nemám čas, doktore



Autor: Miroslav Orel
Žánr: psychiatrie
Počet stran: 160
Rok vydání v ČR: 2015
Nakladatelství: PORTÁL

•○•○•○•○•

Nahlédněte do psychiky člověka

Schizofrenie, deprese, mánie a další.  Každý z nás se určitě alespoň s jednou duševní poruchou setkal, dostal do kontaktu. Nevyhýbají se nikomu, ačkoliv se nemusí týkat nás samotných.  V kostce pravděpodobně řekneme, o co se u dané nemoci jedná, ale o samé podstatě a původu nemáme ani tušení.  

Miroslav Orel ve své knize Na Freuda já nemám čas, doktore tuto problematiku přibližuje podrobným pohledem na svět, který přesahuje lidské chápání. Jeho odborný výklad smysluplně i snadně nesnadně rozebírá příčiny, vznik, průběh a léčbu daných poruch. Některé lze vyléčit, jiné pouze potlačit do stabilního stádia, aby jejich projevy nedosáhly drastických závěrů, což není zrovna ojedinělý jev. Lidé trpící jakýmkoli druhem těchto duševních poruch se nakonec ocitají sami, i když třeba ne vlastním přičiním. Ničení psychiky je jako požírání všeho dobrého, zůstanete poznamenaní, přestože navenek působíte vyléčeně. Pronikají do vlastní reality, do níž zdravý člověk nemá přístup.

Každá kapitola knihy se věnuje určité nemoci, jíž se postupně podíváme na zoubek v podobě beletristické formy následované odborným výkladem. Stávající postavou je doktor Portstein, který se objevuje hned v každém úvodním příběhu přibližující nemoc z praktičtějšího pohledu. Dostává se do kontaktu s pacienty, u nichž jsou ony nemoci diagnostikovány. Nevyhýbají se ani mladým nadějným lidem, kteří mají celý život před sebou. Ačkoliv by měl být doktor Portstein vzhledem ke své každodenní práci imunní, každý nový případ ho jistým způsobem zasahuje...

Teoretičtější část se nachází hned za konkrétním vyprávěním o určité poruše. Na čtení je o něco složitější, protože obsahuje méně pochopitelné výrazy.  Svůj účel odbornosti však splňuje na jedničku.

Pro čtenáře je bezpochyby důležitější narativní část knihy, v níž se dokáží hlouběji dostat k jádru problému a pochopit ho. Skrze příběhy ze všedních dnů lze lépe dosáhnout porozumění oné podstatě nemoci ovliňující nejen člověka, ale i celou společnost. Doktor Portstein svými poznatky a metodami zpestřoval knihu, díky čemuž se četla mnohem snadněji a poutavěji.Vůbec nepůsobil tím dojem, že by ho autor "nastrčil" jako agenta, který měl přitahovat pozornost na sebe...

Téma duševních poruch mne hluboce zajímá již delší čas, proto jsem knihu k přečtení uvítala. Důležitou roli hraje fakt, že k psychice, respektive k jedné z nemocí, mám jistý vztah. Přímo s mou osobou se nijak neváže, avšak v její blízkosti jsem pár let strávila. Nechtěně.

Jak je určitě jasné z předchozích vět, více mne zaujala první část každé z kapitol, kde se pravidelně objevovalo vyprávění. Díky němu se mi více podařilo vcítit se do situace pacienta a nahlédnout pod pokličku základu. Mezi řádky výkladu mé oči spíše ledabyle kmitaly a já se o to víc těšila na další příběh. Přiznejme si, každý z nás nepochybně do hlavy natluče informace v této formě, než skrze termíny, jimž nakonec ani nerozumíme. Pokud vás tedy alespoň malinko láká téma duševního života a jeho degenerace, po knize bez rozmýšlení sáhněte!

4/5
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství  
Knihu můžete zakoupit zde.



2 komentáře:

  1. Skvělá recenze! Sice si myslím, že jsem na tu knihu ještě mladá, ale jsem přesvědčena, že by mohla být zajímavá. Veselé Vánoce!

    http://my-ideallife.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! :) Myslím, že si ji klidně přečíst můžeš, podle mě věkově nijak neomezuje... :) Jsem moc ráda, že tě recenze navnadila! Taky přeji krásné Vánoce! :)

      Vymazat

Děkuji za pár písmenek!

Používá technologii služby Blogger.